DAGMAR & ŠTĚPÁN

Tam…

Kde křtíme pálenkou 
a kde se chlad ranní rosy zakousává až do srdce.
Kde hranicí kraje je slovo dálka –  
nebo nic. 
Kde se ti zasněžené stříšky klostermanovských chalup vpijí do očí
a kde oheň v kamnech voní po vyuzeném špeku.
Kde pomyslným křikem je jen ticho smrků a borovic.
Kde pohyb stále čeká na povel
a kde hořké temné pivo teče horskými potoky.

Zapamatuješ si, 
protože studí, hučí, píchá jehličím a štípe mravenci.
Zapamatuješ si, 
protože Šumava.